Prosinec 2008

PixelArt & Co to vlastně je?

31. prosince 2008 v 12:22 | Annet
Abyste jako věděly "vo co gou". Až sem budu něco dávat.
Možná to někdo ví, možná ne.

PixelArt je technika jak na počítači nakresilit hezký a přesný obrázek. Spočívá v tom, že se obrázek několikrát zvětší, ideální je 8x, a poté je vykreslován po jednotlivých pixelcích. Výhodou je, že se dá krásně stínovat a obrázek je přesný, jelikož se vám při kreslení netřese ruka. Jde dělat v jakémkoliv grafickém programu.

Na internetu existuje taková komunita lidí (jde hlavně o příslušnice ženského pohlaví, ale i muže), kteří se tímto zabývají. A navrhují pomocí této techniky oblečení na postavičku.
Různé výtvory najdete ve Skrývance pod Magnólií. Pár jich tam mam taky...

!!!UPOZORNĚNÍ!!!
Je to nechutně chytlavý činost. Jakmile něco navrhnete už s tím nepřestanete.

Dva kousky z mé tvorby. Ten druhý jen mnohem povedenější.
Každé je to dělané trošku jinou technikou a to druhé je pixelart jen na půl.















To byla menší ochutnávka ode mně teď vám ukážu jak to vypadá, když navrhuje profík. Pro příklad Pár černých šatů.
Zkuste to taky, ale čtěte upozornění :)

Budu sem občas přidávat nějaký kolekce.

Citát: "Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou." Dalajláma
Stav duše: Je mi až překvapivě příjemně.
Příští článek: Co všechno čtu.

Annet

Rekapitulace: Vánoce

29. prosince 2008 v 14:37 | Annet |  Ann v akci


Konečně funguje ten pitomej editor...

23. Prosince jsem šla na skautskou výpravu na takovou naši horu zdobit stromeček.

Na Štedrý den jsem měla za úkol zdobit stromeček. Takže chudák dopadnul celý v slámových figurkách. O:-)

Tak jsem šla hrát divadlo. Bylo to něco jako novodobý Betlém na půlnoční mši, která je v půl páté. :D Já jsem hrála natvrdlou ženskou, která je závislá na televizi a chudáka Marii s Josefem jen tak vyhodí. Všechno probíhalo nějak tak v pohodě, dokud jsem neměla jít na scénu. Asi minutu předtím mi došla eSeMeSka od té osoby, o které jsem psala v jiném článku. Mírně mě to rozhodilo a tak jsem tam vynechala pár vět a trošičku to zkazila. Ale vliv na tom určitě měla i nervozita, jelikož byl kostel narvaný prasknutí. (To jsem ještě neviděla).

Štědrý večer proběhl tak nějak normálně. Až na to, že jsem ho slavila po 8. letech s tátou. Ne, nejsme rozvedená rodina. Jenom táta je cestovatel. Ale o tom možná jiný článek.
Dostala jsem toho strašně moc.
  • spousta oblečení - taky, že bylo třeba
  • krajkové spodky - na to si fákt nepotrpim
  • zástěra - je úžasná :)))
  • helma na lyže - a na snowboard a to je hlavní :)
  • tuny kosmetiky - Někdo ze mně se udělat člověka. Marná snaha.
  • Bajky barda Beedleho - Nic moc záživného.
  • HP1 - anglicky - Chtějí, abych se naučila.. ale celkem tomu rozumím
  • Francouzský slovník - Je ne parle pas francaise.
  • nepodstatný drobnosti - někam si je pověsim či postavim
  • Bibli - ta stará je značně zdemolovaná
  • 500Kč - jako by si mysleli, že mi to vydrží.
  • Tašky - supér, budů se muset vzdát igelitek
  • sluchátka - na mp3 padal praćh
  • nůž - super vytuněnej
  • tužky a penály - já totiž do školy nic nenosim O:-)
  • šálu - jsou v ní zabudovaný rukavice
  • databanku - nějak nechápu, jakže se to s ní zachází
  • atd...
Mamka se ještě pořád nepřestala snažit mě tahat na procházky. Ale já jsem LÍNÁ a s tim nic neudělá. Cha.

PS: Ten obrázek je vlastní tvorba, ale o tom bude další článek.
PPS: Průměrná návštěvnost těchto stránek je 26 lidí denně.
PPP: Což mě těší.

Papáák :)

Název? AntiEmo

25. prosince 2008 v 20:08 | Annet
Takže...Ehm, ehm....

Mám kamarádku, ta kamarádka je taková trošičku zvláštní a trošičku trhlá. A má blog. A nikdo jí tam nic nepíše, páč tam neni nic moc záživnýho. Ale kdyby vás to zajímalo... http://chiarky.blog.cz
Ale o tom tenhle článek neni. Jednou mi pomáhala stvořit úkol, kde jsem musela vyyslet básničku k obrázku. Mimochodem vůbec se mi nelíbí.
Free Image Hosting at www.ImageShack.us


Napsala jsem blbost, ale to nevadí. Možná uvidíte nějaké podobnosti. :D

Když vidím své ruce,
odvracím zrak.
Jsou seschlé,
jak stromy bez mízy,
kde po kůře stéká krev.

Krev nevinných lidí,
jak černý mrak,
padla na mé svědomí.
A znovu odvracím zrak,
od těch černých rukou v mém svědomí.

Nejlepší bylo co vymyslela ona. Řekla, že to vypadá jako Emo a to ona nemá ráda. Ale zato má ráda HP. Takže to znělo asi takhle...

Řežu se žiletkou z večera,
plíží se na mě příšera.
Je divná jak černý mrak
a tato báseň je pěkný brak.


Můžete si to taky zkusit... ráda si počtu O:-)

Období zvané vánoce...

23. prosince 2008 v 16:31 | Annet |  Tiché názory
Všem vám, kteří toto čtete, přeju krásně prožité Vánoce. Navzdory vší hektičnosti, přeju i uvědomění toho, že jsou to svátky míru. Užijte si je, nechci říkat, že jsou možná vaše poslední. Ale je to možné.
A poslechněte si ten odkaz dole, povinně a všici.


Tut-anch-amon

20. prosince 2008 v 18:16 | Annet |  Ann v akci

Ano, ve veleznámém městě Brně se koná výstava Tutanchamona. Menší úvod, kdo to vlastně byl, ať z toho máte něco víc než jenom moje žvásty.

Tutanchamon byl faraón ve starověkém Egptě, pravděpodobně syn známého Achnatona. Patří do 18. dynastie a byl 12. faraonem této dynastie. Vládl přibližně v rozmezí 1333 - 1323 př. n. l.
Jeho nevyloupenou hrobku objevil roku 1992 archeolog Howard Carter. Jeho mumii objevil až roku 1925. Díky tomu se o tomto panovníkovi ví mnohem více než o ostatních faraónech.
Made in Wikipedia

Stejně to nikdo číst nebudete...

Ale prostě a jasně, je to velkolepá výstava, celkem mě i bavila, ale nic extra záživného. Musím říct, že ta mumie byla dost zajímavá. Ale jinak mě to nenadchlo, jelikož byla většina expozice duplikáty.
Ale nakonec jsme se šli podívat podívat do Brna. Ani jedna z naší skupinky jsme se tam nevyznala a tak jsme se pokoušely najít centrum. Jenže to nebylo jako, když nás v Praze vysadí na Václaváku a prostě skočíš do nejbližšího obchoďáku. A tak jsme došli až to do té nejzapadlejší části někde pod Špilberkem a usoudily, že tam centrum nebude. Nakonec jsme skončili v McDonaldu...Kam já to spěju... :)))

Toť asi vše z mých poznatků.

Svět betonóvy

16. prosince 2008 v 18:02 | Annet |  BáSnění
Ten název zní trošku rusky, ale nevadí, je to má oblíbená řeč.

Tak jsem přemýšlela proč všechno neni jednoduché. Proč musíme své city skrývat. Proč je normální dělat takový machinace, než k někomu přijít a říct co cítíš. Kdo ví? Bylo to tak vždycky a asi to tak i bude. Ale o tom už toto...

Často klademe otázky,
jak do mozaiky oblázky.
Často se ptáme proč?
Proč lidé řvou skoč?
Když to není normální.

Proč neexistují emoce?
A co strasti, nemoce?
Proč je svět betonový?
Proč si lidé jen tak hoví?
Bez ničeho, bez emocí.

....

Proč nemohu obejmout?
Toho koho mám ráda.
Mám ho snad z dálky obeplout,
toho svého kamaráda.

....

A co láska?
Ta neexistuje?
To není páska,
která stahuje.

Nač manévry takové?
Snad číhají tu lapkové?
Proč prostě nepřijdeš?
A neřekneš, že miluješ?

....

Slzy jsou na ostudu,
to ponechme na osudu.

Big girl don´t cry,
but I say: WHY?

Je to nezávazně navazující celek. Doufám, že ho alespoň někdo pochopí.
Papáááák.
S láskou i bez ní Annet


Plesání Mafiánskej vs. Maturák

13. prosince 2008 v 18:00 | Annet |  Ann v akci


Stalo se tak. Celý dny jsem se těšila a připravovala na mafiánskej ples. Který pořádají skauti v našem městě. Viz. http://mafie.stinadla.net Koupila jsem si šaty (nádherný, ale neplesový).
Přišli jsme tam, s vysokým očekáváním a byla to neskutečná nuda. Nikdo nechtěl tancovat. Bééé! Největší zábava byla aukce, kde kamarádka koupila 4 zubní kartáčky za celkem 150,-.
Kolem 10té jsme se radši přesunuli na maturák a to už bylo lepší, tak nějak jsem zjistila, že by se hodili taneční o dva roky dřív. Ne kvuli tomuhle večeru, ale to je na dýl. No, a tak jsem skončila na diskotéce. Byla to hm... hledam odborn termin... pařba. Ikdyž to vůbec není styl, kterým bych ráda trávila čas, tak tuhle jsem si užila. Bylo tam strašně známých a nejlepší bylo, když si mě podivně prohlížel náš učitel, jelikož jsem pila(jen ochutnávala) tekutinu vypadající jako fernet (taky, že byl). Ale fakt jenom ochutnávala. Když jsem se v 1 dostala domu, přemyšlela jsem jestli nejsem opila, protože mi byĺo dost divně. Ale asi jsem nebyla. Jo a trhla jsem rekord ve spani, probudila jsem se az ve 12.

To jsou asi moje postřehy a víc nenapíšu, jsem ještě trochu mrtvá. Jak by řekla moje setra to je snůška kecůch.

Jen se pochlubte

11. prosince 2008 v 20:08 | Annet |  To ostatní
Zaregistrovala jsem se u Google Analytics. A koukám odkud jste :) No jenom se pochlubte kdo jste kdo... Ať se taky něco dozvim. Já jsem krásného královského města Písku, aneb zapadákova na Jihu Čech.
Jinak sem lezou i nějaký Italové, Němci, Angličani, Irové, Američani a další pochybné existence :)
Tak šup, pište jen pište...

Anneťák Písečák

Proč žárlím?

8. prosince 2008 v 15:39 | Annet |  Kecy v kleci
Já jsem naprostej ***(nevím, co jsem a nevím, jak to vyjádřit). Ale vysvětlí mi někdo proč žárlim na jednu osobu, na kterou žárlit nemam? A to hned z mnoha důvodů: 1. nikdy jsem jí neviděla 2.půlroku jsem se s ním nebavila 3. vždycky byl takovej 4. mě to děsně štve, ale nemužu si pomoct 5.nepřipomíná mi ho nic, jenom jedna písnička

Chjo, jak bych řekla ve škole´... jsem v krachu :(

Přesto se skvělou náladou :)
Váš ***Annet

Pravda pravdoucí

4. prosince 2008 v 15:18 | Annet |  Tiché názory
Je to řetězák, upozorňující na to, že my evropané si vlastně nemáme na co stěžovat. Jinak z toho plyne, že se to může volně kopírovat.

Fotoalbum, slova, vůně čaje

3. prosince 2008 v 11:01 | Annet |  BáSnění

Jednou jsem se rozepsala a vzniklo pár dalších kousků. Ke každému bude pár mých keců. Vím, že vůbec neumím básnit, ale ani mi to nevadí, jen si vlévám srdce.


Fotoalbum
Ve svitu lampičky,
ale ne měsíce,
vzpomínám na časy,
kdy svět byl maličký.

Na kolenou fotoalbum,
se starými fotkami,
a pramen vzpomínek,
oprášen myšlenkou,¨
že bude líp.

Tuhle jsem objevila staré album a snad půlhodiny jsem se do něj ponořila. Nikdo nebyl doma, tak jsem si listovala a udělala nostalgický večer.



Dvě malá slůvka
Mám teď na jazyku,
dvě malá slůvka,
v srdci zaseklou dýku,
vždyť není člověka,
komu je říct.

Dvě malá slovíčka,
lehčí než peříčka,
volám je do větru
a doufám v ozvěnu.
!Miluji tě!


Raději nic nepsat, vysvětluje to momentální stav mé duše. Přistihla jsem se, že si jen tak šeptám, věci, které mě bolí...



Vůně čaje
Kuchyní se líně nese,
ta známá záhadná vůně čaje.
Můžeš být v Indii nebo jen v lese,
vezme tě tam, kde ovoce zraje.

Sedíš u hrníčku a k tobě se line,
ta známá záhadná vůně čaje,
celou tě objímá, kolem se vine.
Cítíš jak ti srdce taje?

Začala jsem být závislá na čajové vůni. Od malička ho piju, ale až teď mi došlo, jak krásně voní. Nemusím ho pít, stačí jen sedět a nasávat. (Na tuhle báseň jsem nejpyšnější :-))


Papááááák
Annet