Leden 2009

Pan Osudový

31. ledna 2009 v 20:00 | Annet |  Tiché názory
"Pan Osudový" to je velice zvláštní pojem. Každý si pod ním představí někoho jiného. Pro někoho je to dlouholetý přítel, podporující učitel, otec či někdo, kdo změnil celý běh našeho života. Přesto většinu napadne, že to bude mít něco společného s tím složitým citem. Ano, mluvím o lásce.
Tento článek bude delší, zato alespoň pro mě celkem zajímavý.

Bylo ráno všední den...

29. ledna 2009 v 17:36 | Annet |  BáSnění

Nemam sebe menší tušení, jak vypadá vaše město, vaše cesta do školy atd. Ale doufám, že alespoň někdo to zná: zašedlá ulice, auta, kouř a mraky, které jsou tvořeny městským smogem.
Tak tímhle chodím každé ráno. Jednou jsem stála u nás "na rohu" a vyděla zhasnout lampy. Má to svoje kouzlo, jen ho člověk musí umět najít. A tam vzniknul námět na tuto patlaninu.

Zhasly lampy na ulici,
když krysy honily se v popelnici.
Bylo ráno, všední den,
lidem rozplynul se všechen sen.

Při vdechnutí prachu, kouře
v netušení, blížící se bouře,
rychlými kroky z daleko od tohoto světa,
žene si to dav již dlouhá léta.

Ehm, říká vám něco slovo jako "vysvědčení"?

Waterboarding

22. ledna 2009 v 18:22 | Annet |  Tiché názory
Tekutina nakonec dopadá na tvář muže, který připomíná Araba. Něčí ruka mu drží otevřená ústa, aby dovnitř mohla téct voda. Závěrečná sekvence ukazuje muže přivázaného v leže, jak skučí a třese se. Kolem něj stojí tři maskovaní lidé a jeden z nich mu do tváře lije proudy vody.
O co jde?

Samozřejmě to vymysleli Američané. Je to však jen obnovení jedné s mučících praktik středověku. Jsou to dvě verze.
Jedna je, že odsouzený má hlavu níže než nohy a je přikrytý igelitem. Přes ten se na něj leje voda a v jeho psychice se vzbuzuje pocit topení se. Začne se dusit a vyklopí svým mučitelům vše.
Ten druhý a horší spočívá v tom, že mu někdo otevře ústa a do těch se mu lije proud vody. Jinak je to stejné. Je jasné, že potom se dozví vše.
Člověk se začne třást, ztuhne a má klasické příznaky, jako když se topí.
Více na: http://www.super.cz/clanek/27667-mucili-nas-byla-to-hruza.html

Můj názor

Je to nechutné. Pod záštitou boje proti terorismu, ale myslím, že ani ten nejhorší člověk na světě si nezaslouží toto. Je to horší než trest smrti, tam je to alespoň rychlé. Asi jako nikdo, bych to nechtěla zažít. Hodně se proti tomu bojuje a doufám, že to zakážou. Já jako mírumilovný človíček jsem rozhodeně pro.
Á představte si, že to třeba dělají někomu nevinému.


Co si o tom myslíte vy?

Momentální stav v 10 bodech (poprvé)

14. ledna 2009 v 16:56 | Annet |  Kecy v kleci
  1. Je to divné, ale mám se dobře.
  2. Překvapily mě až moc kladné ohlasy k minulému článku.
  3. Dostanu na vysvědčení 4 z Matiky. Ajajaj....
  4. Učitelka mě nezapomněla upozornit, že "Matematika opravdu není úsměvná".
  5. Ale zato mám 10 jedniček. :))))
  6. Jsem neskutečně líný člověk.
  7. Na světě je tolik lidí, kdo zná jejich příběhy?
  8. Už pátý den píšu jeden článek... Snad se ho někdy dočkáte.
  9. Věřím na lásku. Jsem naivní?
  10. Chtěla bych umět designy. :)
Vaše pochybně naladěná Annet

Jak se slaví Silvestr ve světě?

9. ledna 2009 v 15:16 | Annet |  To ostatní




Psala jsem o tom reportáž a nějak sem nemám co dát... Tak koho to zajímá, může si o tom přečíst. :)))

Když se řekne Silvestr, mnoho z nás si vybaví ohňostroj, přípitek, popřípadě i horší věci. Ale víte vůbec, jak se tento den slaví jinde ve světě?

Nejdřív se podíváme po Evropě:
• Ve Španělsku je zvyk "jedení dvanácti hroznů". Jedí se o půlnoci na silvestrovský večer, vždy jedno zrnko vína při zvuku zvonkohry.
• Naši sousedé v Německu odhánějí zlé duchy petardami a ohňostrojem. A zbytky po silvestrovské večeři nechávají na stole, aby měli hojnější rok.
Rakušané našli zálibu v házení různobarevných konfet. O půlnoci se všichni členové domu mají políbit.

Jak se dá čekat, Evropané jsou svými zvyky nám podobní. Ale na ostatních kontinentech jsou tradice opravdu pozoruhodné.

• V Koreji chodí lidé k moři sledovat východ slunce. Když se slunce objeví, něco si přejí.
• Tradicí v Mexiku je: Že každý, kdo chce v příštím roce cestovat, musí vzít na silvestrovský večer k sobě kufr.
• V Brazílii chodí lidé na pláž sledovat ohňostroje. Přeskočí sedm vln a hodí květiny do moře, zatímco si přejí nějaké přání.
• Tento den Japonci poslouchají chrámové zvony, aby se jejich duše zbavila zlých vášní. Jedí těstoviny z pohanky a navzájem si přejí jen to nejlepší.
• V Tibetu je příprava na příchod nového roku dokonce dvoudenní. Čistí každý kout svého domu, rozsvěcují pochodně a petardami a ohňostrojem též odrazují zlé duchy. Navštěvují kláštery a nosí dary mnichům.
Argentinci si navíc vyrábějí papírové panáky, které poslední den v roce spalují, na znamení jejich vlastního očistce. Rozloučí se tak se vším špatným, co jim rok přinesl.
Snad jediná věc, která je typická pro každý stát je ohňostroj. Světové metropole se předhání o největší, nejkrásnější ohňostroj.
Ovšem ne všichni si užívají tohoto veselí. Po celém světě jsou také lidé bez domova, kteří z konce roku nemají nic než boj o přežití. Proto až si budeme příště připíjet k Novému roku, vzpomeňme si na ně.


♥Napiš mi♥

6. ledna 2009 v 18:18 | Annet |  Mé kouzelné já

Né, ty srdíčka tam nemají co dělat. (Po vydání článku jsem zjistila, že srdíčkla nejsou vidět... Béé. Musíte si je tam virtuálně představit). Ještě pořád jsem celkem normální. A opovažte se polemizovat co slovo normální znamená...

Ale má to znamenat to, že vám sem hodim na sebe nějaký kontakt. Když si mě uložíte na icq, bude to asi nejlepší, ale ráda si s někým popovídám.

ICQ: 354-875-504
Skype: kacenkakikinka
E-mail: tina.001@seznam.cz

"Nemocné tělo potřebuje lékaře, nemocná duše přítele". [Menandros]

Čtu...

2. ledna 2009 v 13:08 | Annet |  Mé kouzelné já
Jeden článek, abyste alespoň dále zjistili co čtu... Já vlastně čtu úplně všechno co je po ruce. A do kvalitní knížky se zažeru tak, že nejim, nespim a čtu celý den. No určitě to někdo znáte :))).

Prózu od: E. Petersové, J. Herriota, V. Hilltové, J.K.Rowlingové, J.R.R. Tolkiena a další....
Poezii od: J. Wolkera a nějakého francouze, jméno si nepamatuju , něco jako Verlain nebo tak.
Časopisy: Týden a další...
Momentálně: HP1 -anglicky

A mnoho dalších věcí...

Citát: "Non schoale sed vitae discimus.- Neučíme se pro školu, ale pro život." Seneca Lucius Annaeus
Otázka: Zobrazuje se vám ten design? Mě moc ne...
Stav duše: Přemýšlivý...
Další článek: První kapitola do povídky Je to snad sen? (nebo noční můra)
Hudba pro dnešek: Katka Knechtová - Moj Bože... mám na ní hořkosladké vzpomínky